Habartov není městem, kam se jezdí za zachovalým historickým centrem. Právě naopak. Velkou část původní obce postupně pohltila těžba hnědého uhlí a dnešní podoba města i okolní krajiny vypráví příběh proměny celého Sokolovska. Místa někdejších dolů dnes zabírají vodní plochy a rekultivovaná krajina, kterou lze poznávat pěšky, na kole nebo na bruslích.
Kolem Bodenu se dá projet na bruslích
Pro aktivní výlet se nabízí především jezero Boden na jihozápadním okraji Habartova. Vodní plocha leží v území poznamenaném někdejší těžbou, které se po rekultivaci vrátilo k rekreačnímu využití.
Kolem dvou vodních nádrží vede asfaltová in-line dráha. Celý okruh měří přibližně 2,3 kilometru a díky asfaltovému povrchu jej využívají nejen bruslaři, ale také cyklisté. V roce 2026 město nechalo povrch dráhy opravit.
Areál se v posledních letech dál mění. V okolí jezera přibyly lavičky, informační tabule připomínající historii těžby a také dětské workoutové hřiště určené dětem od 3 do 12 let. Boden tak může fungovat jako samostatný cíl kratšího výletu i jako výchozí bod pro cestu do okolní krajiny.
Medard ukazuje proměnu krajiny ve velkém
Ještě výraznějším dokladem toho, co se s krajinou po skončení těžby může stát, je jezero Medard mezi Habartovem a Sokolovem. Vzniklo zatopením zbytkové jámy bývalého povrchového dolu Medard-Libík a dnes patří k nejvýraznějším vodním plochám Sokolovska.
Okolí jezera je zajímavé hlavně pro pěší a cyklisty. Jezero lze objet po cestách v přibližně dvanáctikilometrovém okruhu. Trasa nabízí otevřené pohledy na vodní hladinu i na krajinu, která ještě před několika desetiletími vypadala úplně jinak.
Právě spojení Bodenu a Medardu dává výletu do Habartova zajímavý kontext. Nejde jen o cestu kolem vody. Na poměrně malém území lze sledovat, jak se krajina dlouhodobě poznamenaná povrchovou těžbou postupně mění na prostor pro rekreaci, cyklistiku a pěší výlety.
Starý Habartov z velké části ustoupil uhlí
Proměna okolí dává větší smysl, pokud znáte historii samotného města. První písemná zmínka o Habartovu pochází z roku 1339. Zásadní zlom ale přinesla až těžba uhlí. Původní obec ležela jižněji než dnešní město a její značná část musela ve 20. století ustoupit postupujícím dolům.
Historické centrum, jaké bychom čekali u města s několikasetletou minulostí, proto v Habartově nenajdeme. Část původní zástavby přežila ve Starém Habartově, zatímco nové město se rozvíjelo severněji. Právě tento rozdíl mezi původním sídlem, novější zástavbou a rekultivovanou krajinou patří k nejzajímavějším stopám hornické minulosti.
Muzeum připomíná krvavý střet z roku 1938
Habartov se do československých dějin zapsal také událostmi ze 13. září 1938. Při henleinovském povstání zde došlo k útoku na četnickou stanici a následnému ozbrojenému střetu. Zahynuli při něm čtyři českoslovenští četníci.
Události roku 1938 i historii bezpečnostních složek připomíná Muzeum bezpečnostních sborů Habartov. Sídlí v budově někdejší měšťanské školy ve Starém Habartově. Návštěva muzea doplňuje výlet o část místní historie, která je výrazně odlišná od rekreačního charakteru Bodenu a Medardu.
Habartov jako výchozí bod pro další výlety
Pokud chcete výlet prodloužit, nabízí se okolní Sokolovsko. Přibližně pět kilometrů vzdušnou čarou od Habartova leží hrad Hartenberg v Hřebenech. Další možností je zamířit směrem k řece Ohři a napojit se na cyklostezku Ohře, která prochází krajinou mezi Chebem, Sokolovem, Loktem a Karlovými Vary.
Habartov tak dává největší smysl jako výlet pro ty, které zajímá spojení industriální minulosti s krajinou po rekultivaci. Během jednoho dne lze vystřídat asfaltový okruh kolem Bodenu, otevřenou krajinu u Medardu i muzeum připomínající jednu z dramatických kapitol československého pohraničí.
